Reklama
 
Blog | Ludmila Dvořáková (Chábová)

Recyklace je modla. Nevěřme jí!

Ekonom a politolog Marek Loužek se v pátečních Lidových novinách pořádně rozjel, jak již napovídá titulek mého článku, který jsem pouze z LN překopírovala. Jeho článek vyznívá tak, že recyklace je pouze koníčkem malé skupiny nadšenců, které recyklace baví a jejichž přesvědčení, že recyklace slouží veřejnosti, nebo dokonce planetě, je mylné. Návrh ministerstva životního prostředí zavést povinně vratné lahve a chystaná povinnost obcí třídit bioodpad je tedy podle pana Loužka zbytečná buzerace.

Pan Loužek se domnívá, že je potřeba zpochybňovat smysluplnost recyklace, a právě proto, že ji zpochybňuje sám sebe označuje za novodobého kacíře. Uvádí, že jen díky velké spotřebě papíru je nyní v amerických lesích objem dřeva větší než před padesáti lety a podle něj se celková plocha lesů na světě nesnižuje. Zajímalo by mě, kde tyto informace pan Loužek načerpal.

Ve studii publikované v americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences její autoři uvádí, že se sice na jedné třetině země (do níž spadá i území Evropy, Severní Ameriky a Kanady) podíl zalesnění a biomasy a tedy i zachyceného oxidu uhličitého za posledních 15 let zvýšil, ale na jedné třetině země, ne náhodou území nejchudších zemí (a mezi nimi samozřejmě státy Jižní Ameriky) naopak podíl zalesnění a biomasy klesá. Studie rovněž uvádí, že sice v ekonomicky vyspělých zemích se podíl zalesnění a vytěžitelných lesů stále zvyšuje, ale je to většinou na úkor ekonomicky méně vyspělých zemí, které své přírodní bohatství plundrují jednak za vidinou snadného zisku, a jednak z důvodů nedostatečnosti stávající zemědělské půdy. Výše uvedená studie je nadějná, předpokládá, že sice v někdy budoucnosti se odlesňování nejspíš zastaví, nicméně žádnou prognózu si její autoři netroufli vytvořit.

Co se týče zmiňovaných plastových lahví, myslím, že v návrhu MŽP nikdo neukádá firmám jak prodávat nápoje. Pan Loužek se však domnívá, že tomu tak je, když píše že, cituji, "stát nemá co podnikateli přikazovat, zda má nápoje prodávat ve sklenici, plastu, či plechovce". Firmy mohou použít jakýkoli obal z libovolného materiálu, a pokud se rozhodnou pro plast, pak budou muset použít obal vratný.

Reklama

Článek pana Loužka jaksi postrádá mnoho nezanedbatelných informací. I kdyby nakrásně jeho teorie byla z ekonomického hlediska správná, ptám se co uvolňování škodlivých splodin a zejména oxidu uhličitého do ovzduší při spalování netříděného odpadu, zejména plastů. Co energie, která je ke spálení nutná? Jistě, existují už i spalovny, které využívají teplo vytvořené při spalování k ohřevu vody a vytápění, ale ani ty neřeší emise skleníkových plynů a oxidu uhličitého. Zvláště když spalovny uvolňují do ovzduší až o 40% více oxidu uhličitého než uhelné elektrárny. Co chce dělat s narůstajícími haldami odpadků na skládkách, které jsou právě až z poloviny tvořeny plasty a plastovými lahvemi, které jsou recyklovatelné a znovu použitelné? I kdyby bylo na světě neomezeně zdrojů, proč je nevyužít znovu a proč je odhazovat po jednom použití na skládky, kde budou tlít několik set až tisíc let! Je přeci třeba se dívat na svět nejen z pohledu ekonomičnosti, ale také etiky a estetiky. Vždyť lesy tu nejsou jen na dřevo a potažmo výrobu papíru, ale také vyrábějí kyslík a absorbují oxid uhličitý, a v neposlední řadě poskytují útočiště tisícům druhů rostlin a živočichů, oázu klidu a zeleně ve které je možné si odpočinout od přetechnizovaného světa, který nás stále více obklopuje. Argument, že bez potřeby vyrábět nový papír ve velkém by nebylo lesů se mi zdá při nejmenším přitažený za vlasy.

Názor pana Loužka se blíží motu "po nás potopa" aneb proč bych se měl zajímat o to, jak bych mohl změnit zaběhnuté stereotypy, když ono se to stejně nějak vyřeší a lidstvo zase najde způsob, jak kritickou situaci vyřešit. Myslím si, že i kdyby nebylo třeba recyklovat z důvodů dopadu na životní prostředí, bylo by smysluplné recyklovat i třeba jen z respektu k energii která byla potřeba k vytvoření suroviny na vyrobení daného výrobku, ať už je to smrk, sklářský písek nebo fosilní palivo, energie lidí, kteří při výrobě asistovali atd.

A tak si myslím, že recyklace je přeci jen trochu víc než jen zábava pár nadšených jedinců, kteří si myslí, že tím spasí svět. Jde o respekt ke svému okolí, k přírodě i k lidem a jejich práci.

 


výše zmiňovaný článek si můžete přečíst zde