Lucie ve své knize naprosto odkrývá své vlastní soukromí a nejintimnější zážitky. Nejde jen o porody (celkem pět, z toho jen jeden v porodnici), ale i způsob duchovní práce, nejen v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím, ale i ve spojení se vztahem k rodičům a životnímu partnerovi. Je nasnadě, že tyto poslední dvě oblasti jsou velmi zásadní právě při přípravě na mateřství – a to ještě před samotným početím.
V první části knihy se seznámíme s Lucií a jejím osobním příběhem. Je velmi silný a inspirativní. Lucie vysvětluje proč se rozhodla napsat tuto knihu – skripta a popisuje čtyři z pěti svých porodů. Markantní rozdíl mezi průběhem porodu v porodnici a doma je nepřehlédnutelný. Poté se věnuje tématu, který předesíla již název knihy. Je bezbolestný porod utopie či součást lidské přirozenosti? Uvádí poporodní pocity více než desítky žen ve vztahu k prožívaným porodům a bolesti. Bolest nepopisuje jen v pohledu psychosomatiky, ale i po etymologické stránce.
A pak se dozvíme něco o ženství a ženské síle. Je to vlastně něco jako odkrývat záhady a tajemství srovnatelné s Brownovým románem Šifra mistra Leonarda. Je o ženské energii, léčivé síle a propojení se s našimi předky. O menstruaci, o těhotenství a porodu tak, jak je nám, ženám, přirozený, o změnách, kterými žena v těhotenství a během porodního procesu prochází. O vědomém prožívání těchto okamžiků.
Pak se Lucie věnuje mužům v období těhotenství, porodu a po porodu. Opět užívá vlastních zkušeností pro ilustraci jak by mohlo, možná i mělo toto období vypadat. Popisuje úskalí a životní peripetie, kterými prošla během prvního těhotenství, a po porodu prvního dítěte a jakou katarzí poté prošla. Pozastavuje se nad rolí muže u porodu a zda je nutné, aby (jak je dnes velmi moderní!) každý muž byl přítomen celému porodnímu procesu, zda je to přínosem a kdy vlastně žena při normálním, tj. nevyrušovaném a přirozeném porodu muže potřebuje.
A je tu zábavná část. Hry. Partnerské hry, popis práce na třech úrovních – těla, mysli a ducha, příklady jak se spojit sám se sebou, jak pracovat s nemocí či problémy, které v každodenním životě potkáváme.
Pak se dozvíme o psychickém pozadí nejčastějších problémů v těhotenství a při porodu, což je velmi zajímavé a opět podnětné pro duchovní práci. Až teprve poté se přesuneme k početí, přirozenému plánování rodičovství, symptotermální metodě a o hormonální antikocepci, jejich funkci, pozitivech a jejích úskalích. Lucie se věnuje i tématu neplodnosti a jejímu psychickému podhoubí.
Než si přečteme zpětnou vazbu od desítek žen, které četly první vydání této knihy (mimochodem velmi podnětné a inspirativní), projdeme mentálním tréninkem a vytváření afirmací, jak dodržovat psychickou hygienu, o tom proč zpívat při porodu a jak komunikovat s ještě nenarozeným miminkem pomocí automatické kresby, s připojením významu barev během takového kreslení.
Co dodat? Kniha je velmi zajímavá a rozhodně bych ji doporučila všem nastávajícím maminkám, i těm, které se na mateřství a početí teprve chystají. Z vlastní zkušenosti během svých třech těhotenství a porodu, a okolnostem, které jim předcházely i které následovaly mohu říct, že s Lucií sdílím její názory. A stejně jako Michel Odent, francouzský porodník a dlouholetý propagátor přirozeného porodu (viz http://www.primalhealthresearch.com/), který napsal předmluvu k Luciině knize jí děkuji, děkuji za její sílu, odvahu napsat tuto knihu a za její ochotu sdílet. Nejen informace.